Cvičení se zátěží je pohybovou aktivitou, zaměřenou mj. na rozvoj elementárních pohybových jednotek lidského těla, tedy svalů. Pro pochopení metodiky posilovacího tréninku je vhodné mít alespoň elementární přehled o anatomii lidského svalstva. Na obrázcích níže jsou vyznačeny hlavní svalové skupiny, na které se posilovací trénink zaměřuje.

Rozdělení těla na funkční celky

Lidské tělo můžeme rozdělit na trup, horní končetiny (paže), dolní končetiny (nohy) a hlavu (viz obrázek). Podívejme se nyní blíže na jmenované části.

Trup - svalstvo zad

Trup lidského těla sestava že tři velkých komplexu - zad, hrudníku a břicha. Na zádech nalezneme tři důležité svalové skupiny (přesněji tři komplexy svalových skupin). Žádá se nachází na zadní straně trupu. Ve spodní části zad je uložen svalový komplex, který zjednodušeně budeme označovat vzpřimovače trupu. Tento svalový komplex umožňuje držet vzpřímený postoj, popr. zvedá trup z předklonu do vzpřímeného postoje. Je to jeden z největších svalových komplexu na těle a bývá označován za motor lidského pohybu. Naď komplexem vzpřimovačů trupu se nachází párový sval nazývaný široký sval zádový. Tento sval zejména přitahuje lopatky k sobě a zajišťuje rotaci lopatek. Přímo na lopatkách se nachází méně podstatně svaly (podhrebenovy, nadhrebenovy, rombický) nazývané společně svaly rotátorove manžety. Při posilování není na tyto svaly kladen zvláštní důraz, aktivují se při procvičování zad a ramen. Horní část zad je tvořena trapézovým svalem. Tento sval přitahuje ramena k hlavě a podílí se na přitahováni lopatek k sobě.

Trup - svalstvo hrudníku, břišní svaly

Svalstvo hrudníku je tvořeno třemi svalovými skupinami. Od hrudní kosti k ramennímu kloubů se upíná velký prsní sval. Pod ním je uložen malý prsní sval. Oba tyto svaly zejména provádí přiblížení paží k sobě před hrudník. Kolem ramenního kloubů je uložen deltový sval. Ten se skládá že tři hlav - přední, střední a zadní. Přední hlava se aktivuje při předpažení a je téměř vždy aktivována při práci prsních svalů. Střední hlava umožňuje zvednout paže do stran. Zadní hlava napomáhá k přitahováni lopatek k sobě. Všechny tři hlavy umožňují rotační pohyb paže v ramenním kloubů. Posledním svalem hrudníku, o němž se zmíníme, je pilovitý sval přední. Najdete ho při pohledu zepředu mezi širokým svalem zádovým a prsním svalem. Aktivuje se zejména při pohybu paží zpoza hlavy nad hrudník. Spodní část trupu zepředu je pokryta přímým břišním svalem, na bocích jsou uloženy šikmé svaly břišní. Všechny břišní svaly se podílejí na držení vzpřímeného postoje a na přitahováni hrudníku k pánvi (resp. naopak).

Svalstvo horní končetiny

Horní končetinu (paží) můžeme rozdělit na předloktí (od lokte k zápěstí) a nadloktí (od lokte k rameni). Svalstvo předloktí je poměrně složitým uskupením svalů, které ovládají pohyb zápěstí a prstů ruky. Pro potřeby posilovacího tréninku stačí rozlišit předloktí na flexory (dlaňová část, pokrčuje zápěstí a prsty) a extenzory (hřbetní část, natahuje zápěstí a prsty). Svalstvo nadloktí obsahuje dva důležité proti sobě uložené svaly. Na celní straně je to biceps (dvojhlavý sval pažní), který umožňuje pokrčit paží v lokti, a triceps (trojhlavý sval pažní), který naopak umožňuje propnou paží v lokti. Oba zmíněné svaly se navíc účastní a na komplexních pohybech řízených svaly hrudníku a zad.

Svalstvo dolní končetiny

Horní část dolní končetiny je zepředu tvořena svalovým komplexem známým pod názvem kvadriceps (čtyřhlavý sval stehenní). Tento sval napíná nohu v koleni a patří k největším svalovým skupinám na těle. Ve skutečnosti je tvořen mnoha drobnějšími i většími svaly. Na protilehlé straně je uložen komplex svalů, nazývaný hamstringy. Úkolem hamstringu je pokrčovat nohu v koleni. Pod kolenem na zadní straně nohy je uložen sval lýtkový, umožňující pohyb v kotníku (do stoje na špičkách). Mezi dolní končetinou a zády je uložen velký sedací sval. Je to největší sval na lidském těle. Koordinuje součinnost zádového svalstva a svalstva dolní končetiny. Výše zmíněné svaly (v součinnosti s přitahovači a odtahovači stehen, břišními svaly a vzpřimovači trupu) se podílejí na daleko komplexnějších pohybech jako jsou přitahováni koleně k hrudníku, chůze, změna směru chůze (tj. vlastně mírná rotace v kyčlích a kolenou) apod.

Slovo závěrem

Výše uvedeny popis anatomie svalstva člověka není rozhodně úplný a nečiní si nároku bytí považován za přesnou a korektní učebnici. Pro pochopení mechaniky posilovacích cviků a jejich následně správné prováni je ovšem dostačující. Zájemce o přesnější a detailnější informace odkazujeme na odbornou literaturu.

Při rozboru biomechaniky každého jednoho cviků je třeba mít na paměti, že každý člověk je jedinečný. Liší se tedy napr. délkou svalů, způsobem a kvalitou upnutí svalů, délkou, tvarem a tloušťkou kosti apod. To v podstatě znamená, že nemůže existovat jedna jediná universální technika provedení cviků, která působí stejně efektivně na každého cvičence. Jinak řečeno konkrétní detailní techniku provedení cviků si nakonec musí cvičenec najít sám na základě praxe a experimentování. A právě alespoň hrubá znalost anatomie svalstva dává každému cvičenci možnost přemýšlet a experimentovat. Kromě obecných znalosti anatomie však existuje ještě jeden zdroj informací o procvičování svalstva, totiž kineziologie. Tento obor blíže studuje funkčnost svalů při pohybu a lze konstatovat, že vymezuje hranice pro efektivní experimentování při zatěžování svalstva. A právě kineziologické popisy jednotlivých vybraných cviků budou obsahem série článku o posilovacích cvičeních.